Černá-Černá-Černá-Černá-Černá-Bílá-Černá-Černá-Černá aneb těžký život Emaře :)
Achjo achjo… Celej problém, proč nejsem schopnej do blogu trošku víc psát, je čistočistá lenost. Mě prostě nebaví psát. Ani pak nevim co mě dokope k tomu, abych něco dopsal. Každopádně teď jsem v práci, uplně sám, všechno už je hotový a neni nic moc co dělat. Pročítám si Tusův Blog kde se konečně něco zase urodilo (ode mne to výtečně sedí) a když už mám ten čas tak bych něco mohl dopsat.
Ten minulej post :) Ach ten minulej post… taky je v něm jakési poučení. Mám chuť vymyslet nějaký pěkný moudro, aby to dobře znělo a tak, ale nejsem na to dělanej… mno třeba… „Když se ti zdá, že je vše dokonalé, nenech se zmást a unést náhlým přílivem štěstí, trpělivě vyčkejvej, než se to zas posere.“ hehe.. nějak tak bych to asi definoval. Předtim mi chyběly dvě věci a obě jsem je na chvíli měl. Teď mi zas chybí ta jedna a s o to větší intenzitou. Jop… s tou dívkou to nevyšlo. Kdybych to měl popsat… nebyla ok z předchozího vztahu a předtím žádný vztah ani nechtěla, pak jsem ale přišel já a byl jsem natolik skvělej (keci) že to mělo cenu zkusit. Každopádně to v hlavě neměla uplně srovnaný a já to zjistil když už jsem byl skoro uplně zamilovanej. Mno naštěstí se to moji iniciativou uvedlo na pravou míru a já jsem teď opět sám. Nevim co mě naštvalo víc, jestli to že jsem o ni přišel (a že jsem si myslel že je vážně dokonalá a že je to TO ONO) a nebo že se mnou bylo zameteno (ač to nebylo úmyslně).
Takže Reesha je zase o něco moudřejší :)
Stále mám onu práci a stále mne stejně baví. Takže můžu vlastně říct, že se cítim vážně docela dobře i přes poslední události. Všechno tak nějak šlape relativně dobře.
Občas si samozřejmě zabřednu do nějaký tý depky, když si zrekapituluji ty věci co mě štvou. Třeba musím jít s fungl novym počítačem za 19 talířů do servisu neb se sám restartuje. Proč ne. Vždyť já mám času dost :) Stává se ze mě čím dál větší bordelář (ano jde to i u mě) a stále nesnášim našeho schizofrenickýho kocoura. Chvíli je k umačkání a chvíli by mu člověk rozdrtil hlavičku v pěsti. Doufám že ho to přejde buzeranta jednoho.
Původně jsem doufal že to bude zase víc „emo“ zápis, ale jak si ty věci probírám kolem a kolem, neni to tak zlý. Ono asi nikdy nebude uplně dokonale. Mno uvidíme.
Teď nedávno mi hodně mi hodně pomohl Kubik ani o tom asi moc neví. Bylo to pár dní (asi dva) před rozchodem a pár dní před tim, než jsem měl jít na dopravní inspektorát vysvětlit rychlou jízdu po dálnici (fakt rychlou). Hrozilo, že příjdu o řidičák (což by mne tak nebolelo) a že dostanu FAKT mastnou pokutu. Do toho jsem si připsal trápení s onou dívkou a všechno to ve mě docela slušně vybublalo. Znáte to, ono sice vlastně o moc nejde, ale když se to sejde, tak to slušně vyšumí. A Kuba tehdy ve zkušebně tak hezky zaujatě poslouchal a ja mluvil a stěžoval si a nadával a lamentoval a on se stále koukal mě do očí, kýval hlavou a souhlasně mručel. A mě to tak hezky pomohlo :) v tu chvíli mě vyventiloval a ja se cítil líp. Přesně jsem si vzpoměl na nadpis tohoto blogu.
Tenhle zápis píšu už dost dlouho. Místo abych něco napsal a hned to postnul, mám otevřenej texťák a dopisuju co se zrovna děje. Tenhle odstavec je taky o pár týdnu mladší než co je výše. Teď se k tomu všemu přidala další pěkná věc. Majitelka našeho bytu, kde jsme v podnájmu, nám ještě před třemi měsíci řekla (bohužel jen řekla, nepodepsala se pod to), že můžeme být v klidu, že nájemní smlouvu nám prodlouží ještě o rok. No a hádej hádači co nám před třemi dny přislo za mail. No ano, správně… „tímto Vám oznamuji že nájemní smlouvu neprodloužím. 31.10.07 buďte připraveni předat byt“. Milá slečna (děvka mimochodem… no fakt ;) se sem bude stěhovat. Ví to už nějakej ten měsíc, ale nám dá vědět tři týdny dopředu. Takže teď nemám tušení, kde za tři týdny budu. Docela debilní pocit :( „nikdy nikomu nevěř! smlouvu a podpis! bez toho ani pozdrav!!!“ Grrrr!!!!
A to je vše přátelé… slibuju že ten blog už nebudu tolik flákat :)
PS: S Forestem (s kocourem) se nám lepší vztahy :)