Když mluvíš, musí být tvá řeč lepší než mlčení.
Tak možná přišel čas abych opět něco dopsal. Od posledního zápisu se toho opět změnilo docela dost. Otázkou zůstává, jestli má smysl o tom psát. Jasně, lidi co mě maj rádi to možná zajímat bude, ale pro ty ostatní už asi nemám nic co by mělo nějaký další smysl. I když, určitě má smysl říct, že nyní žiju víceméně tak, jak jsem si přál.
Na sebelepšího, sebechytřejšího člověka v životě pokaždé čeká něco co nezná, s čím se nesetkal a co neumí nijak řešit. Mě jedna taková věc teď taky potkala. Neříkám že jsem sebelepší nebo buhví jak chytrej, ale tohle mě překvapilo a zadusalo do země. Najednou jsem zjistil, že mám jeden světonázor, který sdílím snad jen já sám jediný. Je to názor, ze kterého si vědomně nechci ustoupit a bojuji za něj… na druhou stranu všude vidim že to je prostě hovadina. Že je tenhle názor prostě špatnej. Ale já se toho nemohu zbavit ač bych hrozně rád a moc by mi to zpříjemnilo život. Tim chci jen říct, že jsem postaven před těžkej úkol kterej ještě nevim jak řešit. Má někdo nějakej nápad…?
V příštích dvou měsících se mi vlastně splní dva sny… to je dobrý score no ne? :) už od mejch 7 let jsem mojí mamce sliboval že ji vemu do Egypta. Ona vždycky „to víš že jo Honzíčku.. určitě…“ a woalla :) na konci března tam vyrážíme. Takže jsme mamce splnil sen čimž jsem ho splnil i sobě. Takže tohle si můžu odškrtnout :)
14 dní po návratu z Egypta si zajedu na místo, kam jsem se chtěl v životě podívat ze všeho nejvíc a kam jsem myslel že se nikdy nedostanu. Ano… jedná se o Černobyl. Lidi se dělí na tři části. Jedni co mě mají za blázna (a vtipný je jak si myslej že vědí a maj pravdu), pak jsou ti, kterým jsem to vysvětlil a oni to pochopili a pak jsou ti kteří prostě vědí. Nejvíc je těch prvních :) jednou překonám lenost a popíšu co všechno v Černobylu je… co všechno ovlivnil.. koho všechno ovlivnil (kdepak se asi vzala Reeshova vzácná Pertezova choroba ;) a co všechno znamenal. Udělám hodně fotek a pak napíšu něco velkého… dokonce přemýšlím že bych o tom napsal knihu… to je dost odvážné tvrzení ale přesto :) jestli o něčem něco vim, tak je to tohle.
V mém bytečku je útulno a dobře. Hlavně když tu mám svojí Báru, což je naštěstí docela často. Hudebně se angažuju v Sandboy a pak je jěště ve vývoji něco, co popíšu až ve chvíli kdy z toho něco bude.
.….….….….….….….….….….….….….….….….….….….….….….….….….….….….….…...
Zas uběhla nějaká doba od chvíle kdy jsem psal řádky výše. Co to se mnou je… nejsem moc schopnej konstruktivně a kontinuálně něco dělat. Vim že dávat si zas nějaký předsevzetí nemá smysl, protože jsem prostě jen zkurvenej lenoch neschopnej něco pořádně tvořit. Dokonalym příkladem budiž Youngstyle. Byl a jsem stále do toho zapálenej, ale abych dodal nějaký smysluplný články, to ne. Mám toho spoustu rozdělanýho ale ne a ne se dokopat k tomu abych to dokončil a poslal. Jsem schopnej něco dělat jen když mě něco kope do zadku. Strašně moc svého čásu dávám svý lásce. To je na jednu stranu super, na druhou ale tim dost trpý ostatní věci co bych rád dělal. YS, kytara apod… musim si to ale nějak předělat aby to vycházelo :/ ale když já chci být pořád s ní… :)
Miluju jí a pokaždý co se na ní podívám tak vim že jsem strašně bohatej. Jasně, může to znít kýčovitě, ale slovo „bohatej“ to naprosto přesně vystihuje. Mám prostě někoho o koho se můžu opřít, koho miluju, kdo pro mě dělá všechno a to spousta lidí nemá. Poslední půlrok co jsem s Bárou utekl snad nejrychleji co si vůbec dokážu vzpomenout. Nevim čim přesně to je ale je to zajímavý. A já jí miluju čím dál víc :)
Nepotkávám se s jistejma lidma tak často jako dřív, což mě dost mrzí. Kluci z kapely, Kubík, Ondrash… Tusil mi už ani neodepisuje na icq, jen když píšu něco ohledně YS nebo tak. Nevim co si o tom myslet, třeba jsem jen přecitlivělej a beru věci ze špatný perspektivy. Každopádně čas od času bych měl zvednout sluchátko sám a taky někomu zavolat sám od sebe. Uvidíme co nám přinese léto, až bude zas možnost zajít na Petřín nebo tak něco. Zimu fakt nesnášim. Uplně všechno co je s ní spojený nenávidim (nikdy jsem nelyžoval ani na prkně jsem nebyl), takže pro mě zima fakt nic nepřináší.
Pozítří to bude půlrok co jsem s Bárou. Snad jsem se v jistejch věcech za tu dobu polepšil. Myslim že docela jo…
Egypt i Černobyl se konal. Nějak nevim co k tomu říct :) Oboje bylo super a Černobylem se mi splnil sen…a dostal jsem co jsem chtěl. Snad o tom za pár let napíšu něco na ten youngstyle :)
A další podstatnou věc na sobě začínám pociťovat. Výbornou věc a mám z ní strašnou radost. Přestává mi vadit co si o mě kdo myslí a začínám bejt schopnej posílat lidi do hajzlu :) Kolem je totiž takovejch nul, že se tomu vyhnout prostě nedá. Je trošku smutný kolik lidí je hloupých a kolik prostě debilních. Je jich jasná převaha. Zkušenější se tomuhle mému poznatku zasmějou za což je chápu :) Jsem jen prostě zaskočenej tim, jaký kvanta „zbytečnejch“ lidí existuje.