Zase začínám…
Ta hudba je nekutečná. Vždycky mě dokáže dát do tý pěkný nálady. Pěkně si to všechno rozebrat a probrat. Zrovna zpívaj o osamění a já tu zas a opět sedím. Po pokoji se rozlévají teskné tóny houslí apod… Za mnou na posteli nepořádek jako vždycky, vedle monitoru sklenička Jacka Denielse s už rozpuštěným ledem a u klávesnice já.
Máme tu nový rok. Nový začátek. Každej novej začátek je fajn. Můžu ze sebe setřást to co bylo a začít víceméně s čistým štítem (kterej stále ještě nemám :) a pokračovat. Rok 2006, ten šílenej rok kdy se toho tolik dělo je za mnou. A já teď můžu v klidu začít svůj život směrovat do nějakých kolejí. Jop, po tom všem co mi přinesl rok 06 bych už potřeboval zapadnout do kolejnic a mít nějaký jistoty. Být si jistej prací a hlavně sám sebou. Je tu pár věcí který musim začít bezpodmínečně dělat a teď se ukáže jestli jsem flákač nebo ne. Protože to mě poslední dobou dost trápí. Jedu v autobuse a představuju si jak mám na břiše kostičky, jak jsem udělal skvělej song nebo jak jsem udělal něco skvělýho… a přitom? Co jsem pro to udělal? Břicho mám jako padesátník co chodí každej večer do hospody, písničku nemám víceméně žádnou a nic zvláštního jsem neudělal. A nový rok je další šance jak začít se svojí další osvětou. O takovou „osvětu“ (být lepší, něco dělat, makat na sobě) jsem se snažil před tím obdobím, kdy to všechno spadlo. A teď, když je to všechno pryč?, můžu začít znovu. A otázka je jestli to budu vážně dodržovat.
Ukázalo se zase pár zvláštních věcí. Když mám parťáka, dokážu všechno. Když jde do toho někdo se mnou, dokážu cokoliv. Vylézt na největší rozestavěnou budovu v ČR na Pankráci, prohlídnout si Barrandovské terasy OPRAVDU zblízka atd… Takže když budu mít parťáka do posilovny, bazénu atd… (jako že asi mám ;) půjde všechno mnohem jednodušeji. Chtěl bych teď začít produkovat. Je v celku jedno co, ale něco. Chtěl bych psát třeba častěji na tenhle blog, chtěl bych dodělat scénář, udělat nějakej song, začít třeba zase psát knihu nebo alespoň nějaký příběh. Prostě něco dělat. Něco, kvůli čemu bych mohl být na sebe víc hrdej. Nic takovýho zatím nedělám. A máme už 9. ledna tak abych začal. Chci začít chodit do posilky a plavat, nějak to skloubit s prací a kapelou + aby mi zbyl nějakej čas na „sociální“ aktivity :) Chci poznávat nový lidi což se mi poslední dobou docela daří! A všechno to dát dohromady tak, aby to šlapalo a fungovalo. Včera jsem přemýšlel, co všechno by se dalo udělat kdybych netrávil denně v práci 8 hodin. Za osm hodin bych třeba stihnul výlet na Karlštejn, nebo bych udělal písničku. A přitom denně těch osm hodin zabiju prací. Smutný, ale dokud se nezařídim jinak, budu to muset zvládat i tak. Zítra vstávám v půl šestý :( ach jo.
Poslední dobou mám ty pocity takový smýšený a víceméně nijaký. Když se někdo zeptá jak se mám, odpovím že tak nějak normálně, ani dobře ani špatně… prostě tak nějak žiju. Připadá mi ta moje existence poslední dobou taková fádní, jakoby bezúčelová. Jo s kapelou je to super (i když jsme neměli zkoušku ani nepamatuju), kamarádi jsou, jíst mám taky co a tak… ale něco zase chybí, něco co by mě dostávalo z toho stereotypu kterej se mi do života opět vtírá. Chuť odcestovat mě stále neopouští. Naopak. Ale dokud bude kapela, budu tady i já dál strašit :)
Takže když to shrnu, budu štastnej, když se mi podaří dvakrát týdně do posilky, jednou týdně do bazénu a tak dvakrát třikrát kapela (i Sandboy), taky aspoň dvakrát nějaký to pivo s přáteli a o víkendech nějaký akce. Abych měl dojem že něco dělám. Až budu vědět že něco dělám, budu mnohem spokojenější. Mno tak do toho….….….….….…
A jak se máte vy?
January 12th, 2007 at 11.43 e
Krom toho ze se mi to ve skole nejak hrouti, celkem fajn :) Uz aby tady byly ty hory ;)
March 19th, 2007 at 16.57 e